Chov sumečka afrického

Sumeček africký (keříčkovec červenolemý, Clarias gariepenus) je sladkovodní ryba, která se s úspěchem chová v nádržích s cirkulující vodou. Sumeček ze Stračova tak pochází z pečlivě hlídaného místního chovu šetrného k životnímu prostředí. Maso sumečka afrického patří mezi ta nejkvalitnější. Je šťavnaté, pevné, při kulinářské úpravě se nerozpadá. Hodí se tak pro všechny způsoby zpracování: vaření, pečení, grilování a úpravy na přírodní způsob. Za lahůdku je považováno uzené maso. Velkou předností sumečka afrického je, že filety jsou bez kostí a bez typického rybího zápachu. Jeho maso je velmi chutné a jemné a je ceněno i pro nízký obsah tuku (do 4%) a vysoký obsah bílkovin (až 18%).

Recirkulační akvakulturní systém

Tato technologie se v České republice rozšiřuje. K jejím výhodám patří to, že voda cirkuluje v uzavřeném okruhu, čímž se vyloučí riziko kontaminace vody těžkými kovy nebo hospodářskými splašky, které mohou negativně ovlivnit kvalitu rybího masa.
Ryba je chována v otevřených nádržích s průběžnou výměnou vody. Veškerá voda ze systému je sbírána potrubím, čištěna v mechanických sítových filtrech a zbavována všech případných příměsí a nečistot v biologickém filtru. Systém je dále napojen na zásobování kyslíkem a případný dohřev vody - sumeček je původem z Afriky a vyžaduje teplou vodu.
Krmení je řízené, s přesným dávkováním potřebných živin. Je tak minimalizován odpad a znečištění vody. Tento způsob chovu je šetrný k životnímu prostředí a nezatěžuje odpady z produkce okolí.

Rybí farma Stračov

Zemědělská akciová společnost Mžany, a.s. je vlastníkem střediska Stračov, kde byl do roku 2009 areál, který se využíval pro chov skotu. Od roku 2009 – 2017 byl tento areál, umístěný téměř v centru obce opuštěn. V roce 2018 byl připraven projekt a podán do výzvy Operačního programu rybářství.
Vzniklý brownfield, byl díky společnému zájmu vedení společnosti využit pro akvakulturní chov sladkovodní ryby sumečka afrického, jehož produkce byla zahájena v roce 2019. Celá realizace si vyžádala projednávání u příslušných místních a krajských úřadů, která vyústila ve změnu užívání objektu. V roce 2020 byl systém rozšířen do současných tří akvakulturních systémů.